Jedno nedělní ráno mi najednou zvoní mobil. Volal kamarád Johny, prý že je zrovna na bóji 10a a povedlo se mu živou návnadou nalákat hejno Kranasovců*. Prý ať si pohnu, nebo že to promeškám. Říkal taky, že měl během chvilky už jeden moc pěkný kousek na podběráku, ale že se mu na poslední chvíli ryba vysmekla a tak z ní není nic. Takže jsem vzbudil své dva syny a vzhledem k tomu, že jsme beztak neměli co dělat, jsme rychle naložili člun a vyrazili od Fort Pierce. Jak jsme se s loďkou blížili k bóji, vidíme Johnyho loď a jeho nevlastního syna, jak hážou návnadu směrem k bójce. Bohužel jsme neměli čas si sehnat živou návnadu, takže jsme měli k dispozici jen pár chlazených parmic. Popadl jsem tedy první a rychle ji navlékl pusou na háček. Můj mladší syn John popadl prut a naprosto bez míření rychle nahodil směrem k bóji. Jen co začal přitahovat, viděli jsme dva Kranasovce, jak následují návnadu. Říkám Johnovi, ať přestane navíjet a nechá návnadu trochu driftovat. Jakmile přestal navíjet, jedna z ryb se do návnady zakousla. Nemohl jsem uvěřit, jak rychle polkla háček a řekl bych, že Johny na druhé lodi na tom byl dost stejně. Po krátkém boji můj starší syn Drew chytil hák a už jsme rybu tahali na palubu. Podíval jsems se na svého kamaráda Johnyho - nemohl uvěřit svým očím a podle mě začal celkem litovat, že nás volal. Naštěstí to vzal natolik sportovně, že udělal tuto fotografii a poslal nám ji ještě ten večer. Zvláštní věc, které jsme si všimli při čištění úlovku byla, že tento Kranasovec měl na boku šrám od háku - je docela možné, že to byla ryba, která se to ráno Johnymu vysmekla.
* Kranasovec je mořská ryba (Rachycentron canadum) - známá také pod názvy Kranasovec štíhlý, nebo Kobia důstojná. Dorůstá se maximální délky 2 metrů a maximální hmotnosti 68 kg. Kranasovci malí protáhlé vřetenovité tělo a širokou zploštělou hlavu. Mají malé oči a jejich spodní čelist je mírně předsazená před horní. Na čelisti, jazyce a patře jsou skupiny vláknitých skřelí.
Žádné komentáře:
Okomentovat