Než jsem vyrazil na tento rybářský výlet do Kanady, ptali se mě známí stále stejnou otázku: "Jedeš chytat lososy?" Říkám "Ne, nejedu chytat lososy." A oni: "Aha, tak teda jedeš chytat pstruhy?" A já na to: "Ne, nejedu ani na pstruhy." A oni: "No tak to musíš jet určitě na štiky a candáty!" A když jsem jim po pravdě řekl, že tenhle typ rybaření asi není nic pro mě, celí udivení se mě ptali: Tak kvůli jakým rybám jedeš do Kanady?!
Hlavním cílem mé cesty do Manitoby byly ryby, které jsou obecně známé, ale normálně je Evropané cestující do Kanady nechytají. Vedle lososa, pstruha, štik nebo candátů, které tuto rozlehlou zemi dělají oblíbenou destinací rybářů, jsou tu další houževnatí bojovníci, kteří se dají chytat - sumci, kapři, jeseteři, smuhy. Takže jsem si sbalil kaprové pruty a vyrazil jsem do Kanady na kapry.
Vybral jsem si Manitobu zejména kvůli tomu, že je celá pokrytá řekami a jezery, je jich tam na tisíce. Kanada jako taková je krajinou jezer, je jich tam víc, než kdekoliv jinde. Kromě Velkých jezer na hranicích s USA je tu dalších 33 jezer s rozlohou přes 1300 čtverečních kilometrů. Můj plán na rybářský zájezd byl hodně odlišný od toho, s jakými plány Evropané na kanadské ryby obvykle jezdí, navrhnula mi ho Christine Slater, přítelkyně z Británie a majitelka jedné z největších rybářských agentur.
Kapr jak se patří, takových jsme za týden na Red River nachytali několik stovek.
Rozhodli jsme se cestovat do renomovaného rybářského střediska "Cats on the Red" blízko města Lockport, jen několik mil od místního hlavního města Winnipeg, kde je krajina protkána řekami a posázená jezery. Takže s ní a ještě s Johnem Wilsonem, jedním z nejznámějších britských rybářských světoběžníků a outdoorových celebrit, jsme se na místě potkali se skupinou nadšených rybářů.
Členové týmu šitého na míru jsme tak byli já, Christine, John, Stein, Dave, Richard a nešťastný David, který po příjezdu do Lockportu okamžitě skončil v nemocnici se zánětem slepého střeva a zůstal celý týden v posteli, takže jeho rybářské potřeby se nedotkly vody. Dorazili jsme na místo, hotel umístěný hned na břehu Red River nedaleko přehrady St. Andrews, a naše první starost byla, jestli je připravená návnada a jestli je v místech, kde jsme chtěli políčit na kapry, rozházeno krmení. Stu, velice přátelský a profesionální rybář, nám vyrazil dech, když nám ukázal pět barelů s 200 litry kukuřice smíchané s vodou a cukrem. Informoval nás taky, že několik kilogramů kukuřice už naházel do míst, kde se to kapry jen hemží.
Chtěli jsme náš týden rybaření využít na maximum a tak jsme vyráželi s malým barelem sladké kukuřice na říční pláž kousek od hotelu pokaždé brzo ráno. Během těchto našich posezení se střídaly okamžiky, kdy kapři a sumci brali jako šílení, s chvílemi, kdy jsme nechytili vůbec nic. Souviselo to pravděpodobně s neustálými změnami hladiny Red River, protože přehrada byla některé dny stále otevřená a jiné zavřená.
Cílem prvního dne bylo chytat kapry na nástrahu ze sladké kukuřice. Vyrazili jsme proto k pěkné klidné zátočině řeky a byli jsme celkem překvapení, jak ji Stu asi našel. Jeli jsme totiž přes půl hodiny po silnicích mezi loukami a poli a někdy i přes úplnou polňačku a mezi keři. Na místě byla ovšem nádherná scenérie, která nás naplnila očekáváním. Za deset minut jsme byli připravení s rybářskými pruty ve stojanech. Začátek byl hrozný, hluboko pod naším očekáváním. První hodinu jsme měli jen několik záběrů bez jediné ulovené ryby. O pár okamžiků později se ale naše obavy rozplynuly v rychlém sledu tří ulovených macků. Tři pěti až šestikiloví kapři zabrali najednou a jejich boj na hladině byl docela zmatek, ale morálka rybářů tím neskutečně stoupla.
Během týdne jsme si pak zvykli na situace, kdy nám zabraly často dvě i tři ryby najednou, kapři i sumci. První den pokračoval už ve svižném tempu s průměrnou váhou kolem 6 kilogramů na jednoho kapra. První den jsme nachytali 36 kaprů a sumců.
Také druhý den jsme strávili celý lovem kaprů ze břehu a bez ohledu na silný vítr jsme si ho velmi užívali. V pozdním odpoledni se naše skóre zastavilo na 41 kaprech a jednom sumci. Všechny ryby byly kolem šesti kilogramů těžké a největším kapr měl dokonce kilogramů deset. I tak jsme ale zůstali daleko za místním rekordem, kdy parta pěti anglických rybářů za pět hodin nachytala 146 kaprů o hmotnosti 4 až 15 kilogramů.
Přesně takový rybářský člun bych si chtěl letos koupit - všimněte si toho pohodlného sezení, které na jiných rybářských člunech této velikosti nenajdete.
Jedno odpoledne jsme v jedné zátočině našli opravdu vydatné hejno kaprů. Stovky těchto ryb o hmotnosti mezi sedmi a patnácti kilogramy se tam krmilo v naprostém klidu a našeho rybářského člunu si nevšímali. Po tom, co jsme se tohoto rajského pohledu nabažili, jsme se rozhodli se na místo vrátit o dva dyn později.
Na místo jsme dorazili celí natěšení a už na první pohled se nezměnilo vůbec nic, připadali jsme si jako na farmě. Hejno kaprů se tam krmilo na dně 40cm vody a ocasy mávalo nad hladinou. Ten pohled byl naprosto neuvěřitelný. Rozhodli jsme se nahodit z malé pláže na břehu a Johnovi zabral osmikilogramový macek prakticky okamžitě po nahození. Okamžitě skočil do proudu a následující boj trval skoro čtvrt hodiny. Richard a já jsme nahodili vzápětí a do minuty jsme měli oba také rybu na háčku. Jeden, dva, tři, čtyři, kapři brali jako praštění. všechny tyto ryby byly okolo 7-8 kg těžké, ale chytili jsme i 9, 10 a dokonce 11 kg těžkého kapra. Chytili jsme také 9 sumců a další ryby podobných velikostí. Když jsme vytahovali 47. kapra, dohodli jsme se, že skončíme na padesátce. Okamžitě po tom jsme měli tři záběry na jednou a po chvilce boje jsme mohli opět všechny pustit. Red River je evidentně plná kaprů a je zvláštní, že v USA a Kanadě není kapr považován za rybu vhodnou pro sportovní rybaření. Pro evropské rybáře je to ale naopak velmi oblíbená ryba pro svoji charakteristickou sílu a bojovnost. Kapr není na americkém kontinentu domácí rybou, přivezen byl někdy kolem roku 1876. Po pár desítkách let si našel svůj habitat a začal se neuvěřitelně množit. V Red River je jich například tolik, že ani nenalézají dost potravy a tak se průměrně dorůstají maximálně 7-8 kilogramů. I tak se ale najdou kapři kolem 10 kilogramů a rekordmanem byl dokonce chlapík o váze 18 kg.
Dovolená s výletem za kanadskými rybami skončila perfektně, rozhodně lépe, než jsem čekal. Za šest dní jsme nachytali asi 300 ryb a pokud bereme průměrnou váhu 5 kilogramů, což rozhodně není moc, dělá to dohromady jednu a půl tuny ryb. Red River je zcela určitě jednou z nejplodnějších řek na světě.
Žádné komentáře:
Okomentovat